Čas duší…
jak nám všem sluší
S těmi na druhém břehu se každý po svém spojit,
ruku za mlhu natáhnout a téměř dotknout se jich..
Vzpomínka vede mě do času, kdy tři nejbližší duše odešly…
V jeden čas…v jeden měsíc na jaře roku 2013
dítě počaté, tatí i babička…
To dítě byla holčička, do snů mi pak přišla,
nebyla ještě připravena na Zemi žít, z esence moc jemné byla…
Za ní pak šel tatí i babička, možná cestu do světla ukázat jim přišla..
To dalo mě jiný rozměr vnímání
Dar mě tím přinesli, do světa jiného přenesli…
Vnímám modro stříbrnou zář, tátu cítím..
první patro přechodu TAM..
všechno a nic, než duše vydá se dál..
Vrátit se musím, stačilo nahlédnout, abych si prožila veliký vděk za Život a Tělo v něm
Život v těle…pak jako název přichází mi, do mé cesty zapadl, táto, díky Ti za to..
A já dnes myslím na vás všechny, na dary v poznání, které odchody přinesly..
