O stromech

Každé místo má svou specifickou energii a může v nás něco vyvolávat, transformovat, vést k hluboko uloženým vzpomínkám.

Návštěva olivového háje byla silným zážitkem, 80 tisíc olivovníků na ostrově Pag, vybělené kosti, jako by se člověk dostal do časové smyčky…

Ještě v noci mi to doznívalo a tak jsem si sedla a psala:

Jsme tady už tisíce let

a vy přicházíte a fotíte nás jako nějakou věc.

Cožpak věc může ŽÍT tisíce let?

Poslouchej slyšíš nás jak spolu mluvíme?

Slyšíš naši řeč?

Nejstaršímu z nás je dva tisíce let…

Zažili jsem počátek i konců mnoho

a je to tak přirozené jako příliv a odliv.

Život lidský ve spirále věků,

tak krátký se zdá…

Tak pečujte o svou nesmrtelnou část.

Podívej na nás, staré kmeny v rozpadu,

ale listy zelené

život skrze nás proudí stále…

V časech prastarých moudrost je

a cyklus tvoření opakuje se.

Ty dlouho nepobývej s námi,

ať neztratíš se mezi světy

Běž a života nadechni se naplno

My žijeme tady i tam

a tohle je i Tvůj dar

Vědomí otvírej, cestu ukazuj, službu světu prokazuj…

Zaujal vás článek? Sdílejte ho s přáteli.

Facebook
Twitter
LinkedIn

Mohlo by vás zaujmout

O tanci

Tančím…Pohyb je život, síla, láska.Dýchám…Proplouvám rolemi a vidím, co je