Některé duše si do života vybírají extrémní zkoušky a nemusí jít nutně o ,,karmu“, můžou to být prostě lekce, které duše potřebuje zažít na její cestě k pochopení, odpuštění, ke svobodě a lásce.
Příběh klientky, o které chcí psát, je příběh velmi silné, statečné duše a může být inspirací ostatním s podobným osudem.
Rodinné zázemí
Rodinné zázemí bylo velmi složité, alkoholismus, agrese, zneužívání od dětství.
S tímto se každý vyrovnává po svém, aby se bolest utlumila sahá se např. po drogách, tak jako v tomto případě a spirála se roztáčí dál…psychiatrie, léky, závislosti, kombinace všeho vyústilo v zařazení do šuplíku: Hraniční porucha osobnosti.
Mohu ji vzít?
Standartně je tohle vše kontraindikace pro regresní sezení.
Ale tahle klientka byla jiná, hodně na sobe zapracaovala, nyní bez léků, občas hulení na spaní, jinak ,,čistá“ . V součastniosti je obklopena přírodou, zvířaty, má náhradní milující rodinu a i přes to vše vystudovala a studuje dálkově dál…
Komunikovaly jsem několik týdnů před sezením, psaly si…věděla jsem, že ji neodmítnu…karty vycházely též jasně 🙂
Přišla…
Rozechvělá, nervózní, z dotazníku a zpráv jsem už znala všechny její strasti, ale naživo to chtělo trochu času. Začaly jsem velmi jemně, relaxací, dýcháním, vizualizací krásného místa a pak pomalu se vydávaly do vzpomínek hlouběji…do temného lesa…takhle ji to přišlo…a začaly přicházet první silné emoce…strach, boj o život….
Samotná práce
Pomalu a citlivě jsme rozmotávaly kam to sahá….v první řadě jsme očistily pole od energií, které nebyly její, už tady přišla první větší úleva…a pak se vydávaly dál…vzpomínky se vynořovaly přes tělo, emoce…tady bylo třeba posílení skrze klidnou scénu a spojení s duchovním zvířetem…a posílení jsme se mohli potkat s tou malou holčičkou a dosytit vše, co ji tenkrtát chybělo, postavit se za ní, obejmout jí….hodně, hodně slz….a objetí…/ Mám na to speciálního velkého meděda…je dobré si vše prožít skrze tělo/…Přišlo i odpuštění a objetí v rámci rodiny…
A na závěr jsem ji ještě zavedla do duchovních rovin…kde načerpala klid a požehnání a uvědomila si svou nezměrnou sílu….dotkly jsme se světla…které v ní vždy bylo, je a bude…
Druhý den mi napsala:
Moc moc moc dekuju je mi uzasne… jako by ze me odešlo “zlo”… nenávist a přišlo pochopeni a mraky lásky… jsi úžasnej člověk a je s tebou krasne…
A mě bylo ctí Tě provázet a držím moc palce na Tvé cestě dál….
